Aron Lee Ronny ar Arenis Marri

Po domácku Ronášek se měl asi ze všech štěňátek z naší chs nejhůře.

Ronášek se narodil jako velice perpektivní a nádherný pejsek po skvělých rodičích. Jeho otec u nás v ČR kryl pouze jednou a to naší Dorinku. A k tomu Ronny zdědil podobu i povahu otce úplně dokonale. Byl opravdu krásný a velmi nadějný na výstavy. Chtěla jsem ho mít poblíž mě a občas aby se ukázal na výstavě. Vyčíhla si ho u mě tenkrát má známá s tím, že jsem jí Ronnáška nechala jen za náklady a bude mi s ním „při ruce“. Ano bylo to tak, ale jen pár návštěv co u nás byla. Po-té ho přestala brát sebou s tím, že zlobí a je doma za trest. Když jsem přijela nečekaně na kafe k nim tak Ronášek ke mě coby 3-měsíční štěndo běželo přihrblé a s ocáskem dolů. Ptala jsem se co se děje a na to by bylo sděleno, že nic, že před chvílí dostal. Říkala jsem si dobře, něco provedl tak musel být potrestán a neřešila jsem to. Po čase mi známá volala, že Ronáš pořád zlobí a nemá na něj čas tak ať si pro něj přijedu. Bylo to ve stejné vesnici tak jsem sedla do auta a byla tam tak hned, ale to nebylo čekáno. Rony byl zavřený v kleci pod schodištěm ve svých výkalech, špinavý. Hrůza!!! Chtěla jsem očkovák, ale ten samozřejmně nemohla najít. Rodokmen ještě nebyl vystaven tak o starost méně. Naštěstí v tu chvíli. Ronáška jsem doma vykoupala, oholila a dala do kupy. Spokojeně si lehnul s mamkou na gauč a bylo dobře. Po několika dnech se ozvala známá, zda může na kafe tak jsme jí řekla, že může. Čekala jsem nějakou omluvu či něco podobného. Jakmile šla nahoru po schodech a promluvila Ronny vylítl z gauče a s hysterickým úprkem zalétl pod gauč. Celou dobu nevylezl. Musel být i dle mého názoru mlácen a víc než jen pokárán, protože takovou reakci jsem nečekala. Vše se musel učit znovu, ale povahu měl již poznamenanou. Byl doma cca do 6-ti měsíců, ale dva psy v době hárání feny bylo nepřijatelné a tak jsem začala Ronnáškovi Ozvalo se několik lidí, ale všichni viděli krásného psa, ale dušička je moc nezajímala. Já potřebovala někoho citlivého a chápavého. Až se mi ozval mladý pár z Libercie. Měli malého klučinu a jevili se prima. S Luckou a Lukášem jsme se spřátelili natolik, že k nám často jezdili. Podnikali jsme spoustu společných aktivit.Ronášek absolvoval výstavy a po-té byl i uchovněn. Chvíli po té se jim narodila holčička a začali na návštěvy jezdit bez Ronnyho. Opět prý zlobí tak je doma. Vídala jsem ho sporadicky a už mi přišel hubený. Když jsem to nadhodila tak mi bylo řečeno, že drží dietu. Zajímalo mě zda se něco děje a bylo mi řečeno, že jo, že ho musí dát pryč. Než jsem se rozhoupala tak mi ho prodali někam k Brnu bez mého vědomí. Byl to pro mě šílený a nepochopitelný šok. Dodnes nechápu jak to Lucka mohla udělat a odtrhnout mi veškerý kontakt. Poškorpily jsme se a ona mi jen napsala – Má se dobře víc Tě zajímat nemusí. Což nechápala předkupní právo ve smlouvě a případnou pokutu a mnoho věcí okolo. Jen jí zajímali 4.000K co za něj dostala. Nedala mi ani kontakt. Půl roku jsem marně tápala kde skončil, bez úspěchu. Až jednou jsem objevila inzerát s nabídkou krytí a fotka patřila našemu Ronnymu. Paní vlastnila několik yorkšírů, číňánků a ještě nějaké psy a měla spoustu vrhů, klasická množírna. Paní jsem ihned volala a psala. Ta mi sdělila, že paní Lucce slíbila, že se mnou Ronnyho nebude probírat, že jsem zlá a chci ho zpět. Co je na tom divného? Byla jsem vyřízená. Inzerát hned změnila k prodeji psa. Domlouvala jsem se s kamarádkou, že pro něj pojedeme, že ho kamarádka koupí na sebe. Vše byla domluvené a druhý den jsme měly jet pro Ronnáška. V ten samý den, večer mi volala paní, že si právě vezou domů psa jménem Aron a dle PP je to můj odchovanec tak, abych to věděla. Nevěděla jsem v tu chvíli, která bije. Měla nám ho druhý den prodat a prodala ho za zády někomu jinému. Shodou okolností  nová panička je bydlící rodině poměrně blízko nás. Pozvala jsem je k nám, druhý den dorazili. Ronny mě poznal a radostí přivítal, byl hubený a unavený. Ale nebyl již v množírně!!! Nyní se má královsky, vlastní ho manželský pár, který má dvě odrostlé dcery. Pejsci jsou pro ně jak děti a Ronnášek se má skvěle. Moc moc děkuji za tak skvělou péči, Ronnášek po těch všech špatných zkušenostech na lidi nezanevřel a je to milující a zároveň milovaný klučík.

Ronny v náručí své paničky, která ho už nedala.